Anastacia: "Na zadek padám opravdu často"

Vidět, jak na tvou hudbu tančí ti nejlepší z olympijských vítězů v krasobruslení, je prostě neuvěřitelné. Pro každou zpěvačku to podle mě musí být delikátní záležitost. Už se na to celá třesu!

Jak moc je tvá hudba schopna inspirovat krasobruslaře?

Každou písní vyjadřují něco jiného, rozehrávají jiný příběh. Odkrývají své emoce – ať už vášeň, rozpolcenost nebo smutek. Je to prostě úžasné.

Uvidíme na ledě také tebe?

Kdysi dávno jsem se pokoušela bruslit v new yorském Central Parku. Opravdu mě to bavilo. Bohužel se ale nedá říct, že bych byla zrovna zdatnou bruslařkou. Prostě jako každý normální smrtelník. Popravdě jsem dost často padala na zadek. (smích)

Těšíš se na procházky Zürichem?

Během Art On Ice nebudu mít moc volna. Naštěstí jsem v Zürichu vystupovala už mnohokrát. Je tam fakt zima. To je mi ale docela jedno. Vzhledem k tomu, že jsem vyrostla v Chicagu, mě nemůže jen tak někdo s chladným počasím zaskočit. V zimě je Zürich krásný. A že bych měla strach ze sněhu, to se zrovna říct nedá.

Jsi workoholička… dopřáváš si sem tam také nějaké volno?

Letošní letní dovolenou jsem strávila v Portugalsku. Osobně si myslím, že dovolená je opravdu důležitá. Člověk se odreaguje a načerpá nové síly.

Stýská se ti po rodné Americe?

Chtěla bych být v Americe častěji, jenomže práce je holt práce. Prací strávím mnohem víc času než ve vlastní posteli. Prostě je to součást života. Samozřejmě, většina z nás pracuje svědomitě, abychom si časem mohli zase trošku užívat.

Mrzí tě, že jsi nikdy masově nepronikla se svou hudbou do USA?

Už jsem si na život a potažmo celou kariéru v Evropě zvykla. V Americe žiju, tady v Evropě pracuju. Myslím, že tento problém trápí spíš slavné Evropany, když nepřichází popularita ze zámoří. Spíš to teď hodnotím jako velmi praktické, protože doma v Americe mám pak svůj klid. Zkrátka naprosté inkognito.